Země jako vesmírné těleso

Planeta vznikla před 4,6 miliardami let a nachází se ve známé Mléčné dráze. Je to třetí planeta od Slunce. Země se označuje jako planeta. Pojďme si tento pojem vysvětlit.

sluneční soustava

Členění kosmických těles:

·         hvězda – jedná se kosmický objekt, v jehož jádře se uvolňuje energie syntézou vodíku na hélium tzv. termonukleární reakce. Díky ní vydává hvězda světlo a teplo. Má kulovitý tvar, ve kterém je udržovaná pomocí gravitace.

·         planeta – těleso, které obíhá kolem hvězdy. Nevydává světlo a má také kulovitý tvar.

·         planetka – malá tělesa obíhající kolem hvězdy

·         kometa – objekty složené především z ledu a prachu. Skládá se ze tří částí – ohon, koma a jádro. Komety obíhají po excentrických drahách.

·         meteorická tělesa : meteoroid – vletí-li do atmosféry, stává se meteorem. Avšak pokud dopadne na zem jedná se o meteorit

Geoid je nepravidelné těleso, které značí tvar Země. Používá se tzv. referenční elipsoid, který nahrazuje geoid – koule zploštěná rotací kolem zemské osy. Pro vědce, kteří zkoumají Zemi je tento objekt matematicky lehčí spočítat.
popraskaná zem

Složení Země

Není žádná novinka, že se zeměkoule skládá ze zemské kůry, pláště a jádra. Ale ne všichni vědí o astenosféře, která se nachází ve vrstvě spodního pláště. Po té se pohybují horninové neboli litosférické desky.

Země vlastní jen jeden měsíc, který má poloměr 3400 kilometrů a jeho atmosféra je velmi řídká. Na svém povrchu má měsíční moře, což jsou krátery. Meteor prorazil na povrch a láva se vylila ven.

Zajímavými pojmy jsou perihélium a afélium. Oba pojmy jsou zapříčiněny rotací Země. Mezi letní slunovratem a podzimní rovnodenností nastává odsluní neboli afélium, kdy je planeta nejdále od Slunce. Mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností poté vzniká přísluní – perihélium, kdy je Země nejblíže k naší hvězdě.

Krátké informace k naší kolébce života nikdy neuškodí. Uvidíme, jak dlouho lidstvu vydrží voda a pevná půda pod nohami.